Co vás čeká, když dostanete jako svědek předvolání k soudu? To se dozvíte v tomto článku. Článek byl převzat ze stránek Bílého kruhu bezpečí a byl zkrácen. Celý článek a další zajímavé informace, týkající se zejména obětí trestných činů, naleznete přímo na stránkách Bílého kruhu bezpečí.
Trestní řízení u soudu
V naší republice vykonávají soudnictví v trestních věcech okresní soudy, sídlící ve větších městech, krajské soudy, sídlící v krajských městech, dva vrchní soudy se sídlem v Praze a v Olomouci, a Nejvyšší soud sídlící v Brně. V hlavním městě Praze vykonává působnost krajského soudu Městský soud. Působnost okresních soudů v Praze vykonávají soudy obvodní. V Brně vykonává působnost okresního soudu Městský soud.
S největší pravděpodobností půjdete svědčit k některému z okresních či obvodních soudů, které v prvním stupni rozhodují většinu trestních věcí. Soudí buď v tříčlenném senátu, složeném z předsedy, kterým je vždy soudce z povolání a dvou přísedících, což jsou naopak představitelé laického prvku našeho soudnictví, anebo soudí jediný soudce z povolání čili samosoudce, kterému je svěřeno rozhodování méně závažných trestních věcí, spadajících do kompetence okresních soudů.
V zákonem vymezených případech, zejména pokud jde o trestné činy, za které lze uložit trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let anebo za které je možno uložit výjimečný trest, včetně trestu doživotního odnětí svobody, koná již v prvním stupni trestního řízení krajský soud, a to vždy v tříčlenném senátu, složeném z předsedy - soudce z povolání a dvou laických soudců přísedících.
Může se stát, že vás výjimečně předvolá jako svědka k podání svědecké výpovědi i odvolací soud, kde se bude v podstatě opakovat totéž, co před soudem prvního stupně.
Věc může být odvolacím soudem vrácena k novému projednání a rozhodnutí, což je častější.
Takže vás k věci bude znovu vyslýchat zpravidla týž předseda senátu nebo samosoudce a vy už budete asi nedůtklivější. Věřte, že ani předseda senátu nemá většinou z opakovaného projednávání věci žádnou radost.
Jestliže se svědek, ač byl řádně předvolán, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být policií předveden. Popřípadě pokud bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle platného trestního řádu, může být předsedou senátu, popřípadě samosoudcem příslušného soudu potrestán pořádkovou pokutou až do 50 000 Kč.
Na chodbě soudu
Po příchodu do budovy soudu můžete být justiční stráží či vrátným vyzváni ke sdělení účelu své návštěvy, popřípadě vyzváni k předložení obsílky či prokázání své totožnosti. Někdy budete nuceni projít prohlídkou na detektoru kovu a rentgenem. Vyhledejte podle místních orientačních ukazatelů příslušnou jednací síň.
Většina našich soudů zatím není vybavena oddělenými čekárnami pro poškozené, takže budete patrně čekat na chodbě soudu před jednací síní, případně zde sedět na více méně nepohodlné lavici, a to ve společnosti ostatních svědků včetně svědků obhajoby. V této fázi pobytu u soudu je vhodné s nikým o projednávaném případu či svém svědectví příliš nehovořit. Především s jinými svědky, často s nejrůznějšími vztahy a vazbami k účastníkům řízení. Snadno by se mohlo stát, že by takové svědectví z pohledu možné podjatosti bylo v dalším řízení napadáno a zpochybňováno.
V poslední době se zlepšil výkon spravedlnosti v praxi do té míry, že soudci vycházejí vstříc poškozeným v případech hodných pozornosti (oběti sexuálního nebo zvlášť intenzivního násilí, mladiství, gravidní svědkyně, oběti opakovaných trestných činů a další) a předem s nimi na jejich žádost dohodnou bezpečné místo v soudní budově, kde mohou čekat na podání své svědecké výpovědi aniž by byli traumatizováni přítomností jiných osob. Máte-li podobné důvody, kontaktujte telefonicky nebo písemně předsedu nebo předsedkyni senátu. Jejich jméno a telefonní spojení naleznete na předvolání k hlavnímu líčení.
Jste-li svědkem současně v procesním postavení poškozeného, zpravidla bude vaše jméno vyvoláno pomocí reproduktoru z jednací síně či prostřednictvím zapisovatele nebo jiného soudního zřízence. Do jednací síně budete zavoláni ještě předtím, než předseda senátu zahájí výslech obviněného, resp. prvního obviněného. Může se však stát, že bude pouze vyvolána trestní věc, ve které jste poškozeným, a tehdy jste oprávněni bez dalšího do jednací síně vstoupit.
Před vstupem do jednací síně si přečtěte poučení o tom, jak se v jednací síni chovat. Toto poučení najdete i na těchto stránkách.
Hlavní líčení
Hlavní líčení, které koná soud zásadně veřejně (s výjimkou mimořádných případů zákonného vyloučení veřejnosti), zahajuje předseda senátu sdělením věci, která bude projednávána, a hned potom zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k hlavnímu líčení předvolány nebo o něm vyrozuměny, a zjistí jejich totožnost. Tento postup se zpravidla týká i těch svědků, kteří nejsou poškozenými; u poškozených je však nutný.
Po přednesení obžaloby se předseda senátu vždy musí dotázat poškozeného, zda navrhuje, aby obžalovanému byla uložena povinnost k náhradě škody způsobené trestným činem a v jakém rozsahu.
Pokud se poškozený k hlavnímu líčení nedostaví a je-li jeho návrh na náhradu škody již obsažen ve spise, předseda senátu tento návrh přečte. Z tohoto důvodu je vhodné uplatnit případný nárok na náhradu škody co nejdříve, nejlépe už v přípravném řízení. Někdy totiž náhlé onemocnění či jiná překážka mohou poškozenému zabránit v případném úspěšném uplatnění oprávněného nároku už v trestním , a nikoliv až v občanskoprávním či správním řízení.
Po přednesení obžaloby a výše zmíněném vyjádření poškozeného soud vyslechne obžalovaného k obsahu obžaloby, a byl-li uplatněn nárok na náhradu škody, též k tomuto nároku.
Předseda senátu přitom dbá na to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen v jednací síni při výslechu obžalovaného a jiných svědků.
Pokud tedy chce vyslechnout poškozeného k věci jako svědka, měl by ho před zahájením výslechu obžalovaného zdvořile požádat, aby jednací síň opustil.
Samotné hlavní líčení koná soud zásadně veřejně. Výjimečně může veřejnost vyloučit, jestliže by veřejné projednání věci ohrozilo utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost či jiný důležitý zájem svědků.
K témuž účelu může předseda senátu učinit i jiná přiměřená opatření, veřejnost může vyloučit také jen pro část hlavního líčení, rozsudek však musí být vždy vyhlášen veřejně.
Kdo se cítí být opatřením předsedy senátu při řízení hlavního líčení zkrácen, může žádat, aby o opatření rozhodl senát. Osoby, které ruší pořádek, může předseda senátu z jednací síně vykázat.
Může se stát, že jednání odpadá, čili že se takzvaně odročuje na jiný termín. Tento termín buď soud rovnou stanoví, pak je vhodné si jej někam dobře poznamenat, protože již není nutné svědky znovu písemně obesílat. Pokud je jednání odročeno tzv. na neurčito, obsílka s konkrétním novým termínem hlavního líčení opět přijde poštou.
V jednací síni
Po vstupu do jednací síně uvidíte na mírně vyvýšeném místě, většinou uprostřed kratší stěny místnosti, za podlouhlým stolcem sedět tři nebo pouze jednu osobu v taláru černé barvy, s fialově zdobeným límcem. To je samosoudce nebo senát, tedy soud, který by měl mít v trestním řízení hlavní slovo a je třeba se vůči němu chovat uctivě a obezřetně. U tříčlenného senátu sedí jeho předseda uprostřed, po jeho levici a pravici sedí soudci přísedící, ať již jde o soudce z povolání nebo o soudce laické.
Před výslechem svědka soud musí vždy zjistit jeho totožnost.
Po vstupu do jednací síně proto zpravidla vyzve předseda senátu svědka, aby předstoupil a prokázal svoji totožnost předložením občanského průkazu. Pokud svědek tento doklad z jakéhokoliv důvodu postrádá, může posloužit k prokázání totožnosti jiný hodnověrný doklad, vydaný k tomu oprávněným orgánem, kupř. cestovní pas, studijní index atd.
Dále musí předseda senátu zjistit poměr svědka k obviněnému (např. příbuzenský, což může být velmi důležité) a poučit ho o řadě dalších věcí, zejména povinnosti vypovídat a o situacích, za nichž je oprávněn výpověď odmítnout, jakož i o trestních následcích křivé výpovědi (viz níže).
Předseda senátu musí svědka především poučit o jeho právu odepřít výpověď. Právo odepřít výpověď jako svědek má podle českého platného právního řádu v trestním řízení příbuzný obviněného (obžalovaného) v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Pokud je obžalovaných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obžalovaných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obžalovaného, k němuž je svědek v tomto poměru.
Každý svědek by si měl zapamatovat, že na položené otázky, ať je položil kdokoliv (státní zástupce, obhájce, obviněný) vždy a jedině odpovídá soudu, tedy předsedovi senátu či samosoudci. V uvedenou chvíli svědek stojí čelem k senátu nebo k samosoudci někdy v takové ohrádce, vyhrazené pro vyslýchané osoby.
Po své levé ruce svědek zahlédne jinou osobu v černém taláru, s límcem zdobeným šarlatovým sametem, sedící u menšího stolku. To je státní zástupce, který v každém trestním řízení zastupuje obžalobu, a tedy stát.
Stává se také, že ke stolku státního zástupce usedne na základě pokynu předsedy senátu také zástupce poškozené organizace, popřípadě poškozený, jeho zmocněnec či jeho právní nástupce. A poškozený, který v trestním řízení vystupuje jako svědek, může být k zaujmutí tohoto místa předsedou senátu vyzván kupříkladu po složení své svědecké výpovědi před soudem.
Vedle senátu sedává zapisovatel, resp. zapisovatelka, zapisující na základě diktátu a pokynů předsedy senátu vše podstatné, co se v jednací síni stalo.
Po svědkově pravé ruce je další stolek, za kterým nemusí sedět nikdo, ale v případech tzv. nutné obhajoby, kdy obviněný musí mít povinně v trestním řízení obhájce, nebo tehdy, kdy si obhájce sám zvolí, tam sedává právě tento zvolený nebo ustanovený obhájce.
V řízení proti mladistvým pachatelům, kteří se dopustili stíhaného trestného činu po dovršení patnácti let svého věku, ale ještě před tím, než dosáhli věku osmnácti let, sedí vpravo ještě zástupce orgánu pověřeného péčí o děti a mládež.
Za zády svědka nebo po jeho pravici sedí na lavici obžalovaný nebo obžalovaní. Na lavici obžalovaných sedí obžalovaný buď sám nebo s jedním či více spoluobžalovanými, popřípadě, nachází-li se ve vazbě, sedávají tam s ním členové eskorty, resp. příslušníci vězeňské stráže. Uniformovaní muži, kteří v jednací síni dbají na to, aby v ní byl pořádek, jsou příslušníci justiční stráže.
Poté, co je předsedou senátu v souladu se zákonem poučen, svědek souvisle vypovídá vše, co o předmětné trestní věci ví. Tato možnost mu musí být podle trestního řádu dána. Teprve potom mohou být svědkovi kladeny otázky k doplnění jeho výpovědi nebo k odstranění případných neúplností, nejasností a rozporů.
Případné otázky klade nejprve předseda senátu, poté členové senátu, pak státní zástupce, zmocněnec poškozeného, zástupce orgánu pověřeného péčí o mládež, zákonný zástupce obviněného, resp. obžalovaného mladšího osmnácti let, potom obhájce, pokud ho obžalovaný má, a nakonec má právo klást svědkovi otázky samotný obžalovaný či obžalovaní.
Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let (která není trestně odpovědná, takže nemůže být trestně stíhána ani pro případnou křivou výpověď) o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj, je třeba tento výslech již v přípravném řízení provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším trestním řízení už nebylo třeba opakovat.
K výslechu osoby mladší patnácti let se vždy musí přibrat pedagog nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla ke správnému vedení výslechu. Může-li to přispět ke správnému provedení výslechu, mohou být takto přibráni i rodiče.
S výjimkou shora naznačenou musí předseda senátu dbát o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen při výslechu obžalovaného a ostatních svědků. Existuje-li obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, případně jde-li o výslech svědka, jemuž nebo osobě jemu blízké z podaného svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, předseda senátu učiní opatření vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně vykáže obžalovaného po dobu výslechu takového svědka z jednací síně.
Svědkovi může být dovoleno, aby dříve než dá odpověď, nahlédl do písemných poznámek, jež ale musí předsedovi senátu, požádá-li o to, předložit k nahlédnutí; takováto skutečnost se potom povinně zaznamenává do protokolu o hlavním líčení.
Náhrada nutných výdajů
Po ukončení výslechu má svědek nárok na náhradu nutných výdajů a ušlé odměny za práci, čili tzv. svědečné. Proto také na rubu předvolání k hlavnímu líčení je příslušná rubrika na potvrzení zaměstnavatele o výši hodinové mzdy a o pracovní době v den výslechu u soudu.
K tomu bývá vhodné doložit jízdenkami a dalšími doklady kupř. výši cestovních výloh, další nutné výdaje apod.
Na co především nezapomenout
Pokud vám nemoc nebo jiný závažný důvod v účasti u soudu a v podání požadovaného svědectví brání, řádně a neodkladně se soudu omluvte a svoji omluvu podle možnosti přesvědčivě doložte. Tím se vyhnete dalším nepříjemnostem.
K soudnímu jednání vezměte s sebou:
občanský průkaz či jiný průkazný doklad totožnosti,
předvolání, které jste od soudu obdrželi (kvůli kontrole, ale i uplatnění svědečného),
vyčíslení škody, pokud jste se připojili s nárokem na náhradu škody v trestním řízení,
popřípadě všechny listiny, k jejichž předložení jste byli soudem vyzváni či které mu chcete k důkazu sami předložit.
Práva a povinnosti svědka
V našem trestním řádu je výslovně zakotvena povinnost každého se na předvolání orgánů činných v trestním řízení, kterými jsou soud, státní zástupce a policejní orgán, dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení.
Předseda senátu musí svědka především poučit o jeho právu odepřít výpověď.
Právo odepřít výpověď jako svědek má podle českého platného právního řádu v trestním řízení příbuzný obviněného (obžalovaného) v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Pokud je obviněných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k němuž je svědek v tomto poměru.
Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by svojí výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhovi anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.
Odepřít výpověď jako svědek však nemůže ten, kdo má v souvislosti s trestným činem, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona (viz ustanovení § 168 trestního zákona, trestnost neoznámení takového trestného činu, jakým je například týrání svěřené osoby a dalších vyjmenovaných trestných činů).
Svědek nesmí být soudem ani jiným orgánem činným v trestním řízení vyslechnut o okolnostech, týkajících se utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem (148/1998 Sb.), které je povinen zachovat v tajnosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem zproštěn.
Svědek nesmí být vyslýchán k věci též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn.
Tento zákaz výslechu se nevztahuje na svědeckou výpověď týkající se trestného činu, stran něhož má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona a rovněž tak se nevztahuje na svědeckou výpověď o utajovaných skutečnostech klasifikovaných stupněm utajení „Důvěrné" nebo „Vyhrazené" (tj. dva nižší stupně utajení).
Poučení svědka končí apelem na povinnost vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet a upozorněním na význam svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a na případné trestní následky výpovědi křivé. Na tu pamatuje ustanovení § 175 trestního zákona, které hrozí nehodnému svědkovi trestem odnětí svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem až do 5.000.000 Kč, popřípadě dokonce trestem odnětí svobody od tří do osmi let, pokud uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, nebo takovou okolnost zamlčí.
Je-li tedy poškozenému známo, že je obviněný vlastníkem nemovitosti nebo má některou movitou věc umístěnu mimo místo jeho trvalého nebo jiného pobytu, uvede podle možností již v návrhu na zajištění svého nároku na náhradu škody, kde se taková věc nachází. Obviněnému se pak zakáže nakládání s takovou věcí; poškozený tak bude v mnohem lepší pozici z hlediska možnosti získání náhrady za škodu, která mu byla trestným činem způsobena.
Utajený svědek
Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že vám jako svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení vašich základních práv, můžete požádat o ochranu. Takového svědka nelze spolehlivě ochránit jiným způsobem, než že vystupuje v trestním řízení jako tzv. utajený svědek a orgány činné v trestním řízení, včetně soudu, musí učinit opatření k utajení jeho totožnosti a podoby. V takových případech bývá se svědkem předem domluven způsob a čas jeho příchodu k soudu, popřípadě bude vyslechnut za pomoci speciálních akustických zařízení, deformujících zvuk, mimo jednací síň apod. (viz též výklad pojmů)
