1. Dobry den. Mam dotaz.Jsem ridic autobusu MHD Ostrava a byl jsem napaden a poranen na ruce. Privolana policie vytrznika zajistila, ale je to zatim posuzovano jako prestupek a proto se ptam, jak dlouho musim byt prace neschopny, aby to bylo posuzovano jako trestny cin. (10.8.2007)
Aby jednání útočníka mohlo být posouzeno jako trestný čin ublížení na zdraví, musí dojít k podstatnému omezení v běžném způsobu života poškozeného na dobu nejméně 7 dnů. Záleží tedy, jak závažné je vaše zranění a jak dlouho vás bude omezovat v běžném způsobu života (obvykle se za měřítko bere doba trvání pracovní neschopnosti). Pokud vás útočník napadl ve veřejném autobusu, případně za přítomnosti dalších lidí, mohlo by jeho jednání být posouzeno i jako trestný čin výtržnictví, záleží ovšem na způsobu a intenzitě útoku. Článek o újmě na zdraví naleznete zde.
Aktualizováno 4.3.2008
2. Dobrý den,zajímalo by mě,jak se rozlišuje ublížení na zdraví a těžká újma na zdraví.Jedná se o nedbalostní trestný čin(autonehodu).Postižená má zlomené žebro,ale vzhledem k povaze jejího zaměstnání je už 6.týden na nemocenské,nicméně náhrady u policie nežádá.Opravdu záleží pouze na délce nemocenské? (4.3.2008)
Trestní zákon v případech, kdy dojde ke škodě na zdraví, rozlišuje újmu na zdraví (prostou), těžkou újmu na zdraví a smrt. K pojmu smrt není třeba podávat bližší vysvětlení, ten je zřejmě každému jasný. Prostou újmou na zdraví se běžně rozumí taková, nikoliv zanedbatelná porucha zdraví, která poškozeného omezuje v běžném způsobu života po dobu nejméně jednoho týdne. Těžkou újmou na zdraví se pak rozumí takové poškození zdraví, které poškozeného omezuje v běžném způsobu života po dobu nejméně šesti týdnů (slovy zákona se jedná o delší dobu trvající poruchu zdraví). O těžkou újmu se pak jedná i v případech zmrzačení, zohyzdění apod. K tomu viz blíže tento článek.
Z výše uvedeného je zřejmé, že rozsah újmy na zdraví se ve většině případů odvozuje od doby podstatného omezení poškozeného v běžném způsobu života. Délka trvání pracovní neschopnosti v tomto ohledu bývá častým vodítkem, nemůže být však vždy brána jako jediný podklad pro posouzení. Podstatným omezením v běžném způsobu života je nejen to, že poškozený nemůže vykonávat své zaměstnání, ale nemůže např. vykonávat běžné úkony v domácnosti nebo nemůže sám bez další pomoci si obstarávat své základní potřeby (např. kvůli zranění obličeje nemůže jíst pevnou stravu, nemůže se vysmrkat, kvůli otokům má omezené vidění, pohybovat se může např. jen o berlích apod.)
Délka pracovní neschopnosti nemůže být dostatečným kritériem, protože při vystavování pracovní neschopnosti lékař musí přihlížet i k charakteru povolání poškozeného. Může se tedy stát, že při stejném zranění budou mít dva lidé různou délku pracovní neschopnosti.
Zpět na stránku s dotazy
