Dobrý den,
v sobotu 13.10.2007 ráno okolo 3:00 hod jsem byl zadržen policií, protože mně bylo zjištěno dechovou zkouškou 1,54 promile alkoholu. Po odebrání krve a podepsání výpovědi (cca v 14:00 hod) jsem byl propuštěn a zároveň mně vrátili veškeré věci včetně řidičského průkazu.
První otázka : mohu do doby než přijde rozsudek řídit ?
Druhá otázka : § 201/1 říká .....bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. Slovu „nebo“ rozumím buď to nebo to. Ve skutečnosti (dle vašich předchozích odpovědí tazatelů ) je to kombinace těchto trestů. Můžete mi to nějak objasnit? Děkuji (17.10.2007)
Pokud policisté nerozhodli o zadržení řidičského průkazu a řidičský průkaz vám vrátili, můžete vozidlo řídit do té doby, než vám případně bude uložen trest zákazu činnosti. Takový trest začíná běžet okamžikem právní moci rozsudku nebo trestního příkazu (případně přestupkového rozhodnutí), a to bez ohledu na to, že v té době ještě budete mít řidičský průkaz v držení. K vydání řidičského průkazu budete vyzván příslušným úřadem v krátké době po právní moci uloženého trestu zákazu činnosti.
Máte pravdu, že trestní zákon o většiny trestných činů uvádí možnost uložení více trestů, přičemž tyto tresty jsou odděleny spojkou „nebo“, což by mohlo budit dojem, že lze uložit jen některý z takto vyjmenovaných trestů. V obecné části trestního zákona jsou však podrobněji upraveny podmínky pro ukládání trestů, z nichž mj. vyplývá za jakých okolností lze uložit samostatný trest a kdy lze tresty kombinovat. Zjednodušeně řečeno platí, že lze kombinovat jakékoliv tresty, nelze však vedle sebe uložit trest obecně prospěšných prací a trest odnětí svobody a dále nelze uložit zároveň peněžitý trest a trest propadnutí majetku. Dokonce lze uložit i takový trest, který není u konkrétního trestného činu uveden. Např. trest obecně prospěšných prací není uveden u žádného trestného činu, přesto ho lze ve vymezených případech uložit, neboť je to upraveno samostatně (konkrétně § 45 odst. 1 trestního zákona). Obdobně se postupuje i u dalších trestů, např. vyhoštění, ztráty čestných titulů a vyznamenání či ztráty vojenské hodnosti. Blíže k otázkám ukládání trestu viz článek Systém trestů.
Pro dokreslení přikládám citaci ustanovení § 28 trestního zákona a jako příklad též ust. § 45 trestního zákona.
§ 28
(1) Stanoví-li tento zákon ve zvláštní části na některý trestný čin několik trestů, lze uložit každý tento trest samostatně nebo i více jich vedle sebe. Vedle trestu, který stanoví tento zákon ve zvláštní části na některý trestný čin, lze uložit i jiné tresty uvedené v § 27. Vyhoštění a zákaz pobytu lze uložit samostatně, i když tento zákon ve zvláštní části takový trest nestanoví.
(2) Nelze však uložit peněžitý trest vedle propadnutí majetku.
§ 45
(1) Soud může uložit trest obecně prospěšných prací, odsuzuje-li pachatele za trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba.
(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 lze trest obecně prospěšných prací uložit, i když ve zvláštní části tohoto zákona není stanoven. Může být uložen jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu. Nelze však uložit trest obecně prospěšných prací vedle trestu odnětí svobody.
(3) Trest obecně prospěšných prací záleží v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Práce nesmí sloužit výdělečným účelům.
Zpět na stránku s dotazy
