V některých jednodušších případech mohou orgány činné v trestním řízení provést tzv. zkrácené přípravné řízení a zjednodušené soudní řízení. V takových případech může být pachatel trestného činu už tři dny po jeho spáchání ve výkonu trestu odnětí svobody v příslušné věznici.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Z amerických filmů se dovídáme, že podstatě po každém zatčení podezřelého je stanovena kauce a podezřelý po jejím zaplacení odchází, aby mohl najít skutečného pachatele, protože sám je samozřejmě nevinen. Nevím, jak to v té Americe je doopravdy, ale jak je to s kaucí u nás, to se dozvíte v tomto článku.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Bohužel, stále větší část populace se nejméně jednou za život dostane do situace, kdy je poškozena trestným činem spáchaným jinou osobou. Pokud se to stane právě vám, víte jaká máte práva?
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Je někdo z vašich blízkých trestně stíhán a zajímá vás, jestli můžete toto stíhání nějak ovlivnit? Určité možnosti tu jsou.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Jsou-li obviněný a poškozený v bližším příbuzenském poměru, lze trestní stíhání pro zákonem vymezené trestné činy zahájit nebo v něm pokračovat jen se souhlasem poškozeného.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
V tomto článku se dozvíte více o tzv. rozvrhu práce soudu. Tento dokument musí mít vypracovaný každý soud a musím se jím i řídit.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Trestní zákon zná několik skutkových podstat trestných činů, které buď směřují proti veřejnému činiteli nebo které naopak mohou spáchat veřejní činitelé.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Každý, koho se týká trestní řízení v dané konkrétní věci má právo nahlížet do spisu.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Občas se stává, že některá ze stran (nejčastěji obžalovaný), namítne, že soud je v dané trestní věci podjatý. V naprosté většině případů je ale tato námitka vedena nespokojeností obžalovaného s opatřeními, které proti němu ze strany soudu byly zákonným postupem použity, nebo lichou domněnkou, že se vznesením této námitky podaří odvrátit provedení hlavního líčení a vynesení rozsudku.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Může se to stát i vám. Budete ve špatnou dobu na špatném místě a stanete se svědkem trestného činu. Pravděpodobně vás čeká nejméně jeden výslech na policii a další výslech u soudu. Hodně lidí v této situaci začíná zvažovat, zda se jim pachatel nebude chtít mstít a dostávají strach.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Čas od času se v médiích objevuje debata o tzv. poslanecké imunitě, o jejím rozsahu a její důvodnosti. Jak je to tedy s imunitou poslanců a dalších osob, to se můžete dozvědět v tomto článku.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Pro osoby mladší osmnácti let, které se dopustily trestného činu, platí zvláštní režim. Ten je upraven v zákoně o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže (zákon číslo 218/2003 Sb.). Tento článek se snaží ve stručnosti objasnit průběh řízení ve věcech dětí a mladistvých.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
K naplnění formálních znaků skutkové podstaty některých trestných činů je třeba způsobení těžké újmy na zdraví. Týká se to především násilných trestných činů nebo např. i dopravních nehod.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Český trestní zákon nad vámi visí jako Damoklův meč najen na území České republiky, ale za určitých situací vás může dohnat i jinde. Více se o tom dozvíte v tomto článku.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Při rozhodování o vině či nevině obžalovaného rozhoduje soud na základě důkazů, které byly v dané trestní věci provedeny. Na veřejnosti se občas objevují spekulace o tom, co může a co nemůže sloužit jako důkaz v trestním řízení. Tyto dohady jsou zcela zbytečné, neboť za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
V některých případech trestní zákon spojuje naplnění skutkové podstaty trestného činu použitím zbraně pachatelem trestného činu. Ve většině případů pak použití zbraně má značný vliv na nárůst trestní sazby za daný trestný čin.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Zajímá vás, jaké tresty mohou české soudy uložit, v jakém rozsahu a za jakých podmínek? Pokud ano, více se dozvíte v tomto článku.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Trestní řád přesně vymezuje, které soudy jsou příslušné k projednání obžalob v trestních věcech. Z tohoto článku ze dozvíte, jak funguje soudní soustava trestním řízení.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Proti naprosté většině rozhodnutí soudu či jiných orgánů činných v trestním řízení lze podat opravný prostředek. Opravné prostředky dělíme na řádné, mezi něž patří odvolání, stížnost a odpor, a mimořádné, kam řadíme obnovu řízení, dovolání a stížnost pro porušení zákona.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Každý, kdo vykonává trest odnětí svobody, může být za splnění zákonných podmínek po vykonání určité části uloženého trestu podmíněně propuštěn.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Každý obviněný se může svobodně rozhodnout, zda se bude hájit sám nebo zda si zvolí obhájce. V některých případech však obviněný obhájce mít musí, a to případně i proti své vůli.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Trestní řád pro některé účely ukládá orgánům činným v trestním řízení zkoumat vztah obviněného a další konkrétní osoby, která je na trestním řízení nějakým způsobem zúčastněna. Je-li taková osoba ve vztahu k obviněnému osobou blízkou, může to mít např. vliv na samotnou existenci trestního stíhání nebo na možnost odmítnout svědeckou výpověď.
(K zobrazení podrobnějších informací klikněte na nadpis tohoto článku)
Vedle podmíněného zastavení trestního stíhání je narovnání jedním ze způsobů, jak vyřídit trestní věc bez toho, aby bylo rozhodováno o vině a trestu. Princip spočívá v tom, že obviněný složí přiměřenou finanční částku na účet soudu s tím, že zároveň uvede, komu má být tato částka poukázána a musí být určena na veřejně prospěšné účely (nemocnice, dětské domovy apod.). Nejméně polovina z této částky přitom musí být určena pro fond na pomoc obětem trestné činnosti. Pokud soud s navrženým narovnáním souhlasí, schválí ho a zároveň trestní stíhání zastaví. Složení finanční částky na veřejně prospěšné účely ovšem není jedinou podmínkou pro schválení narovnání. K tomuto může soud přistoupit pouze tehdy, jedná-li se o trestný čin, za který zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující 5 let, obviněný prohlásil, že trestný čin spáchal, nahradil škodu nebo se o náhradě škody dohodl a se schválením narovnání souhlasí i poškozený. Vyřízení věci narovnání přitom musí být přiměřené též vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a k osobě obviněného, takže se nemůže stát, že člověk, který má dost peněz se opakovaně bude vyhýbat odsouzení narovnáním.
Rejstřík trestů
Rejstřík trestů je rozpočtová organizace, podléhající Ministerstvu spravedlnosti ČR. Jedná se tedy o úřad, obecně se ale rejstříkem trestů rozumí evidence skutečností významných pro trestní řízení, vztahujících se ke konkrétní osobě. Nejdůležitější skutečností, která se do této evidence zapisuje, je odsouzení dané osoby. Konkrétně je uvedeno, kdy byl dotyčný odsouzen, kterým soudem a pod jakou spisovou značkou, pro jaké trestné činy, jaký trest mu byl uložen a kdy byl vykonán, zda mu bylo uloženo ochranné opatření či některá další omezení. Kromě odsouzení se do evidence Rejstříku trestů zapisuje např. podmíněné zastavení, narovnání, nařízení výkonu původně podmíněného trestu odnětí svobody atd. Rejstřík trestů vydává opisy a výpisy ze své evidence. Výpisy obsahují pouze údaje o pravomocných odsouzeních, která ještě nebyla zahlazena nebo u nich neplatí fikce neodsouzení. V opisech se oproti tomu uvádějí (zjednodušeně řečeno) všechna odsouzení, a to včetně těch již zahlazených. Opisy z evidence Rejstříku trestů mohou být vyžadovány pouze orgány činnými v trestním řízení pouze pro účely konkrétního řízení a dále ministerstvem spravedlnosti, prezidentskou kanceláří nebo dalšími subjekty, pokud to ovšem výslovně povoluje zákon, a to vždy jen ke stanoveným účelům. Výpis z evidence se vydává na žádost soudu nebo státního zastupitelství pro potřeby jiného než trestního řízení a orgánu veřejné správy pro potřeby řízení o přestupku. Výpis pak může získat i osoba, jíž se údaje týkají. Žádost se podává na předepsaném formuláři přímo v sídle Rejstříku trestů nebo na okresních státních zastupitelstvích, na obecních a městských úřadech či na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí.
Správně se jmenuje příkaz k zatčení. Soud jej vydává v těch případech, kdy se nedaří obviněného řádně předvolat ani předvést k výslechu, zkrátka když se obviněný skrývá nebo uprchl, aby se vyhnul trestnímu stíhání nebo trestu. Příkaz k zatčení soud zašle Policii ČR a ta jej dá k dispozici všem policejním složkám po celé republice. Pokud se policistům podaří obviněného zatknout, dopraví jej k soudu a tam je rozhodnuto o vazbě. Pokud je podezření, že obviněný se skrývá v cizině, vydá soud mezinárodní zatýkací rozkaz, případně evropský zatýkací rozkaz, který platí pro země Evropské unie.
Každé odsouzení je zapisováno do rejstříku trestů. Tato skutečnost odsouzenému pak do určité míry komplikuje život, pokud , např. při vstupu do zaměstnání, předkládá výpis z rejstříku trestů. Odsouzení, kteří již žijí řádným životem mají proto možnost požádat o zahlazení svých odsouzení, což v praxi znamená především skutečnost, že se na ně bude hledět jako by odsouzeni nebyli a zahlazené odsouzení se již nebude ve výpisu z rejstříku trestů uvádět. O zahlazení rozhoduje soud na žádost odsouzeného. Žádosti lze vyhovět pokud odsouzený vedl nepřetržitě po výkonu uloženého trestu nebo po jeho prominutí či promlčení řádný život po zákonem stanovenou dobu. Ta činí 10 let u odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu 5 let, nebo 5 let u odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu 1 rok, a 3 roky u trestu odnětí svobody do 1 roku, u trestu propadnutí majetku, trestu vyhoštění či zákazu pobytu nebo u peněžitého trestu za úmyslný trestný čin. V případě některých trestů nemusí odsouzený žádat o zahlazení a jako na neodsouzeného se na něho hledí již po vykonání trestu. To platí u podmíněného trestu odnětí svobody (pokud nebyl přeměněn na nepodmíněný), trestu obecně prospěšných prací (pokud je celý vykonán a nedošlo k přeměně na trest odnětí svobody), peněžitého trestu za nedbalostní trestný čin (nebyl-li kvůli nezaplacení nařízen náhradní trest odnětí svobody), trestu zákazu činnosti, trestu propadnutí věci a trestu vyhoštění na dobu 1 roku až deseti let (tedy nikoliv na dobu neurčitou). Bylo-li odsouzenému uloženo jedním rozsudkem více trestů, počítá se lhůta pro zahlazení až od vykonání posledního z těchto trestů.
Jedná se o trest, který se ukládá za trestné činy, jichž se pachatel dopustil v souvislosti s výkonem nějaké činnosti, pro kterou je třeba zvláštní způsobilost nebo oprávnění. Nejčastěji je ukládán tento trest jako zákaz řízení motorových vozidel (u trestné činnosti v dopravě), dalším typickým příkladem je třeba zákaz výkonu povolání ve státní správě či samosprávě (trestné činy veřejných činitelů) nebo zákaz výkonu povolání spojených s hmotnou odpovědností (majetkové trestné činy, zejména zpronevěra). Trest zákazu činnosti se většinou ukládá vedle dalšího trestu (např. odnětí svobody, obecně prospěšných prací či peněžitého trestu), ale může být uložen i jako trest samostatný, pokud to trestní zákon v případě konkrétní trestné činnosti dovoluje. Trest lze uložit ve výměře jednoho roku až deseti let, konkrétní sazbu stanoví soud s přihlédnutím k závažnosti a okolnostem trestné činnosti a k osobní charakteristice pachatele. Blíže k otázkám trestu viz Systém trestů.
Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka zajistit jiným způsobem, učiní soud, příp. jiný orgán činný v trestním řízení potřebná opatření k utajení svědka. Takový svědek se tedy při výslechu nedostane do kontaktu s obviněným, obviněný nezná jeho totožnost, aby nedošlo k poznání, může být např. i elektronicky upravován hlas svědka. Svědek je v trestním spise evidován pod smyšlenou identitou, jeho pravé údaje jsou vedeny odděleně od spisu a jsou utajovány, nemá k nim přístup ani obhájce obviněného. Z výše uvedeného je patrné, že identitu svědka lze utajovat jen v případech opravdu vážného nebezpečí. Občas se stává, že někteří svědci si přejí být utajováni bez toho, aby k tomu byl důvod, takže jejich požadavkům nelze vyhovět a svědek musí svědčit pod svou identitou.
Strana: 1,
2 |
Další články
