Nutná obhajoba
Každý obviněný má právo hájit se sám nebo prostřednictvím obhájce. Obhájcem může být jen osoba zapsaná v seznamu advokátů České advokátní komory.
Každý obviněný se tedy může svobodně rozhodnout, zda se bude hájit sám nebo zda si zvolí obhájce. V některých případech však obviněný obhájce mít musí, a to případně i proti své vůli. Jedná se o případy tzv. nutné obhajoby. Pokud si obviněný v těchto případech obhájce nezvolí sám, ustanoví mu ho soud z úřední povinnosti (poté se hovoří o obhájci ex offo) ze seznamu advokátů činných v obvodu daného soudu.
Nutná obhajoba přichází podle trestního řádu v úvahu v následujících případech:
- obviněný je vazbě nebo ve výkonu trestu
- obviněný je na základě rozhodnutí soudu na pozorování ve zdravotnickém zařízení
- obviněný je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je jeho způsobilost omezena
- obviněný je mladistvý
- vede-li se řízení proti uprchlému
- jedná-li se o trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody s horní hranicí převyšující pět let
- je-li konáno hlavní líčení ve zjednodušeném řízení v době, kdy je obviněný zadržen
- jsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti obviněného náležitě se hájit, zejména s přihlédnutím k jeho tělesným či duševním vadám
- je-li vedeno řízení, v němž má být uloženo ochranné léčení (netýká se léčení protialkoholního)
V některých z výše uvedených případů musí obviněný mít obhájce i ve vykonávacím řízení a v řízení o stížnosti pro porušení zákona. Rovněž pak musí obviněný mít obhájce v některých řízeních souvisejících s vydáním do ciziny nebo s uznáním cizozemského rozhodnutí.
