Polehčující a přitěžující okolnosti
Při ukládání trestu vychází soud nejen z trestní sazby, stanovené zákonem pro daný trestný čin, ale musí přihlédnout mj. i k okolnostem trestné činnosti. Tyto okolnosti mohou hovořit ve prospěch obviněného (tzv. polehčující okolnosti), nebo naopak v jeho neprospěch (okolnosti přitěžující). Trestní zákon tyto okolnosti nevymezuje jednoznačným výčtem, ale uvádí je pouze příkladmo, neboť žádný zákon nemůže zahrnout všechny možné situace, které mohou nastat.
Mezi polehčující okolnosti trestní zákon tedy řadí například spáchání činu v silném rozrušení nebo ve věku blízkém věku mladistvých, ve stavu závislosti či podřízenosti, pod vlivem tíživých poměrů či při odvracení nebezpečí. Patří sem též skutečnost, že obžalovaný vedl před spácháním trestného činu řádný život, aktivně se podílel na nápravě následků trestné činnosti, svého trestného činu upřímně litoval nebo ho dokonce sám oznámil a spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení.
Naopak přitěžující okolností je například spáchání trestného činu ze zvlášť zavrženíhodných pohnutek, zákeřným, lstivým, či surovým způsobem, zneužití bezbrannosti, závislosti či podřízenosti, spáchání trestného činu vůči dítěti, těhotné ženě či starým a nemocným lidem, dále spáchání trestného činu za živelné pohromy nebo podobné události, organizování trestného činu, spáchání více trestných činů či delší pokračování v trestné činnosti. Přitěžující okolností pak samozřejmě je i skutečnost, že obžalovaný byl již v minulosti odsouzen (recidiva).
