Presumpce neviny
Jedná se o jednu ze základních zásad trestního řízení. Podle ní se na každého, kdo dosud nebyl v konkrétní kauze pravomocně odsouzen za trestný čin, hledí jako na nevinného. To platí i v případě, že proti konkrétní osobě již bylo zahájeno trestní řízení a dokonce i v případě, že ve věci již byl vynesen odsuzující rozsudek, který ale ještě nenabyl právní moci, protože proti němu bylo podáno odvolání. Presumpce neviny tak nutí orgány činné v trestním řízení postupovat nestranně a šetřit osobnost obviněného a ukládat mu jen nezbytná omezení. Podobně ale musí s obviněným jednat i další osoby, např. novináři, kteří o konkrétní trestní kauze informují.
Presumpce neviny se promítá i do další zásady trestního řízení, latinsky zvané "in dubio pro reo", neboli v pochybnostech ve prospěch. V praxi to znamená, že neprokázaná vina, má stejnou váhu jako prokázaná nevina. Má-li tedy soud pochybnosti o vině obžalovaného a tyto pochybnosti nelze žádnými dalšími důkazy odstranit, musí vydat rozhodnutí pro obžalovaného příznivější, a to případně i zprošťující rozsudek, byť by i některé důkazy nasvědčovaly tomu, že se trestného činu mohl dopustit.
